Nezávislý psychologický posudek

Jelikož jsem sama letitá psycholožka (73 let), tak kdysi bylo mezi psychology vysoce neetické dělat rozbor práce jiného psychologa, a proto se omlouvám za svou anonymitu. Přesto jsem v případu Martina Šimůnka a Terezy musela opustit nějakou etickou stránku a své morální zásady, jelikož jde těmto lidem skutečně o život.

Za prvé není totiž výjimkou, že nesmyslně a nespravedlivě odsouzený spáchá ve vězení sebevraždu a za druhé, jak má mladá dívka žít v celoživotním stresu za to, že jeho věznění a možnou smrt vlastně nepřímo zavinila? I její výčitky by jí totiž také mohly jednou přivést k tomu, že si sama sáhne na život. Toto hodnocení budu na požádání psát jazykem lidským, nikoliv psychologickým. Má to své výhody, jelikož jazyku lidskému rozumí každý člověk. Pochopila jsem, že psychologie se totiž nemá dělat pro samotnou psychologii, ale především pro lidi.

Ze všech výpovědí je zcela jasné, že Martin Šimůnek je zodpovědný trenér a člověk, kterému záleží jak na morální výchově svěřených dětí, tak na předání svých letitých zkušeností ve sportovní akrobacii další generaci, což svou výpovědí Tereza nepřímo potvrzuje.

Proto hodnocení vlastního vyšetření rozděluji do čtyř klíčových bodů.

• Předem odsuzující přístup psychologa při vyšetřování
• Skutečný problém Terezy
• Pohled Terezy na Martina Šimůnka
• Problémy psychologie

Na závěr podotýkám, že Martina Šimůnka neznám, dokonce ani jako bývalého sportovce, jelikož sport není mou doménou. Posudek jsem na požádání svého přítele měla vypracovat v lidské řeči bez odborných výrazů, pouze na základě kompletní soudní dokumentace a psychologických vyšetření