Předem odsuzující přístup psychologa
Cituji zprávu vyšetřujícího psychologa:
Okolo deseti let přišla na sportovní akrobacii a seznámila se trenérem, pak jednou, když jednou byla na masáži, tak jí osahávat, že jí sahal do rozkroku, myslí, že jí stáhnul kalhotky. Kolem 15 let jeli do Tater posuzovaná řekla, že jede ještě nikdo s nimi, byli tam asi týden, spali na nějaké ubytovně.
Konec citace.
Psychologie jako taková se studuje na vysokých školách, a proto je předpoklad, že psycholog se dokáže vyjadřovat česky lépe než třeba člověk, který nedokončil ani základní školu. Proto když vidíte slovosled vyšetřující psycholožky (pak jednou, když jednou…, tak jí osahávat - řekla, že jede ještě nikdo s nimi), tak už jen z toho je logické, že psycholožka nijak nepřemýšlela nad problémem vyšetřované a pravdu nehledala. Otázky byly jen cíleně kladeny na potvrzení své vlastní pravdy a své smyšlené představy.
To potvrzuje i ta skutečnost, že si po sobě své vlastní a životně důležité hodnocení nepřečetla. Výrok (řekla, že jede ještě nikdo s nimi) je jasným důkazem manipulace s otázkami. Jelikož psycholožka věděla z výkladu Terezy, že v Tatrách byli sami. Tereza začala mluvit o tom, že měli jet i jíní, což potvrzuje první zapsaná myšlenka (řekla že jede ještě), pro potvrzení vlastní pravdy psycholožky toto nebyl ten správný důkaz, a proto musela být v tomto místě položená doplňující otázka ve stylu (kdo byl v Tatrách přítomen?). V této kombinaci vlastní myšlenky a cíleně kladené otázky pro potvrzení své vysněné pravdy potom vznikla nesmyslná věta složená ze dvou myšlenek.
Z toho je jasné, že psycholožka o tom, že do Tater mohlo jet více lidí jasně věděla. Přesto v hodnocení psycholožky to vyznělo tak, jak si psycholožka ve svém podvědomí vytvořila (Šimůnek je násilník), že jeli spolu do Tater záměrně jako milenci. Dokud nebude u vyšetřování pacienta psychologem zvukový záznam, o kterém se už léta mluví, tak vlastně každý problém bude mít vždy dva soudce. Jedním soudcem je totiž odsuzující psycholog a druhým pak vlastní soud. Toto odhalí nebo kdysi odhalil i student psychologie, jen má každý strach to zveřejnit, jelikož psychologie je stále jen o domněnkách a vlastních představách.
Psycholožka nepsala vždy jen to, co reálně slyšela. Doplňovala též o to, co si cílenou a manipulační otázkou vysnila. I to je známka toho, že žádnou pravdu v Terezině problému nehledala, jelikož tu svou smyšlenou pravdu postavenou na vlastních domněnkách dávno našla a to, že je Šimůnek násilník.
Jak je běžné, že chodí na masáže desetileté děti? Asi jen u sportovců nebo u dětí různě postižených. Proto, jak je asi běžné sundávání kalhotek desetileté dívce? V obou případech je to u desetiletých dívek vesměs něco úplně nového. Přesto sundání kalhotek je tak velká změna ve stereotypu desetileté dívky, že tento zážitek si každé dítě jasně pamatuje. Proto vyhýbavá odpověď Terezy, že si myslí…, je jen reakce na cíleně mířené otázky dané psycholožky, se kterými Tereza vůbec nesouhlasila, ale neměla sílu psycholožce se vzepřít. I tady je zcela zjevné, že psycholožka hledala jen důkazy vlastní pravdy a ne psychologického problému Terezy.
Jelikož odpověď zněla, že si myslí, tak se logicky ve skutečnosti nemohlo nic takového stát. Takovou věc, by věděla na 100%! To celé není vůbec o lživosti Terezy, ale o tom, že se chudák jen nechtěně dostala do světa a představ dané psycholožky. Proto reakce, že si myslí byla úplně přirozená, jelikož se chtěla zbavit pro ni velice nepříjemných a manipulačních otázek.
Podle posledních psychologických průzkumů provedených ve Francii si první sex pamatuje 100% dotázaných a je jedno jestli se jednalo o dívku nebo chlapce. Dokonce byli dotázání i lidé nad šedesát let a i tam bylo zjištění ve sto procentech, že si to lidé pamatují. Už jen z tohoto průzkumu je dokázané, že si to Tereza pod cíleným tlakem vyšetřujícího psychologa musela vymyslet.