Dopis státním činitelům

V současné době jsem na pokraji psychického zhroucení. Není se čemu divit, jelikož mě současná demokracie vzala víru ve spravedlivou společnost. Přesto pořád věřím, že v této republice stále ještě existují lidé, kteří nezavírají oči před soudními manipulacemi ani před prokazatelnými zločiny proti lidskosti. Chceme společně žít dle zákonů v demokratickém státě, ale tyto zákony mě připravily o sedm let života. Nevím, jestli jsou zákony dobré nebo jen zneužity danými úředníky. Vy jste člověk, který se má starat právě o to, aby v naší zemi nebyla porušována demokracie a práva nás občanů, a proto Vás žádám o odpověď na tento dopis. Domnívám se, že na to mám právo! Jsem duševně týrán soudní mašinérií, jsem odsouzen za věci, které jsem nikdy neudělal a byly mi vzaty možnosti na dokázání mé neviny.

Pokud Vám tedy záleží na lidských osudech a jste ochoten uvěřit v neobjektivnost našich soudů, prosím, dočtěte tento dopis až do konce.

Dne 9.2.2006 rozhodoval Městský soud pro Prahu pod jednacím číslem 5 To 23/2006 mé odvolání proti vynesenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22.11.2005 pod jednacím číslem 2 T 114/2005, který zamítl moje odvolání a potvrdil rozsudek soudu I.stupně v plném znění. Proti oběma rozsudkům podávám stížnost za porušení lidských práv, vzniklé procesních chyby, za zaujatost soudce a za nezákonné stihání, obvinění a odsouzení mé osoby Martina Šimůnka, nar. 3.5.1963 na dobu 7 let ve věznici s ostrahou a na zákaz činnosti s dětmi v délce trvání 5 let dle § 242 odst.1,2 tr.zákona, § 243 tr. zákona a § 217 odst. 1 písm. a) tr.zákona.

Můj život se mi zhroutil jako domeček z karet jen proto, že jsem byl lživě obviněn z věcí, které jsem neprovedl. Ačkoli jsem nevinný a není jediný důkaz o mé vině, přesto jsem českými soudy odsouzen !!! Ze soudního spisu lze dokázat záměrný útok na mou osobu, což se nedá omluvit jako pochybení. Pokud projevíte zájem o prostudování, mohu důkazy kdykoli předložit. Ze stejného spisu je logicky prokazatelná moje nevina, přesto soudce rozhodl o sedmi letech odnětí svobody ve věznici s ostrahou. Nežádám Vás o milost, jelikož jsem nevinen. Žádám Vás pouze o to, abyste mi pomohli vybojovat obnovu procesu před nezávislým a nezmanipulovaným soudem.

Za celý svůj život jsem zaznamenal pouze 4 prohřešky (pokuta za parkování, rychlost a 2 x odřené auto), jinak mám vůči zákonu naprosto „čistý štít“. Znalci v oboru psychiatrie a sexuologie mě shledali naprosto zdravým a věrohodným. Veškerý život jsem zasvětil sportu a výchově více než sta dětí, od kterých nikdy nevzešlo podobné nařknutí. Svému tréninku a posléze i práci s dětmi a výchově malých talentů jsem věnoval tolik času, že jsem si nestihl založit vlastní rodinu.

• Pět let reprezentoval Českou republiku
• Dvojnásobný mistr České republiky
• Stříbrná medaile v závodu Světových nadějí.
• Zatím jediný Čech, který se účastnil mistrovství Evropy a světa seniorů ve sportovní akrobacii (7. a 9. místo).
• První a zároveň jediný profesionální trenér sportovní akrobacie v České republice, který pro náš stát vychoval mnoho špičkových reprezentantů.
• Získal mezinárodní diplom trenéra sportovní akrobacie
• Jako hlavní organizátor 1. Evropského závodu mládeže byl oceněn kongresem Evropské gymnastické federace za vysoce profesionální organizaci.

Za celou svoji sportovní a trenérskou kariéru jsem nebyl jedinkrát nařčen nebo obviněn z ničeho, co by se jen vzdáleně podobalo obvinění, které bylo na mne vykonstruováno. Po 42 letech života zasvěceného sportu a výchově dětí se díky snůšce nepravdivému soudnímu procesu ocitám v situaci, kdy jsem odsouzen na 7 let do věznice s ostrahou za pohlavní zneužívání a ohrožování mravní výchovy. Přestože mám za sebou řadu svědků, trenérů, bývalých cvičenců a cvičenek, všichni byli soudem znevěrohodněni. Naopak naprosto „věrohodným svědkem“ v procesu byla mnou údajně zneužívaná dívka, která si nepamatuje důležité skutečnosti a navíc mění výpovědi, jak se jí zlíbí. Přestože u ní psychologové objevili řadu duševních poruch, zjevně vycházejících z její výchovy v raném dětství, kdy do ní matka kopala a opakovaně ji bila, ( toto uvedla dotyčná dívka při vyhotovování znaleckého posudku soudními znalci a to na straně 9. znaleckého posudku ze dne 5.7.2005, kde na otázku „ nejhorší zážitek ?“ odpověděla, „ pamatuje si, že když byla malá, matka do ní kopala kvůli nesloženému tričku“ a „ a když byla malá, byla bita“) ,přesto ji soud uznal jako naprosto věrohodného svědka. A to je pouze začátek pochybností státní zástupkyně a soudce …

Pro lepší pochopení přidávám čtyři citace spisů, na kterých lze jasně nalézt jednoduše dokazatelnou nepravdu :

Citace obžaloby k bodu č. 1.

„… Terezu K. masíroval jí od pasu dolů vysvlečenou a požadoval po ní, aby to nikomu neříkala, že to bude jejich tajemství.“

Citace poškozené Terezy z protokolárního výslechu před policejním vyšetřovatelem, který je podkladem pro podání obžaloby:

„…někdy tam u toho byly i holky, to masírování probíhalo tak, že já jsem si sundala triko, byla jsem do půl těla, k němu jsem si sedla zády a on mě masíroval.“

Tady je prokázaná manipulace státní zástupkyně . Součástí mého mezinárodního trenérského certifikátu byl i masérský kurz. Jelikož si někteří rodiče stěžovali na výši plateb za profesionálního maséra, nezbývalo mi nic jiného, než masírovat své svěřence osobně. Chce-li mě někdo odsoudit za masáže svěřenců, je třeba odsoudit všechny maséry v České republice! Každému je postup masírování jasný, masírovat oblečené lidi totiž nelze. Jak je tedy možné, že soudce přehlédl tak výrazný popis děje?

Druhá nepravda, která mě má v očích veřejnosti a soudce vykreslit jako nemocného sexuálního devianta je, že jsem měl Tereze říci, že to bude naše tajemství. V žádné výpovědi Terezy, ani v policejním protokolu, ani před soudními znalci a psychology, nikdy nepadla slova o nějakém tajemství. Toto je dalším jasným důkazem, že je manipulováno s fakty a tím záměrně poškozuje samotný průběh soudního procesu.

Citace k obžalobě bodu č. 2:

„…v místě pronajatého řadového domu v obci Hovorčovice opakovaně souložil s nezletilou Terezou …“

Jak je možné, že se samotná Tereza a nikdo jiný nikdy ve svých výpovědích před soudním procesem se nezmínili o návštěvě a údajnému sexu s Martinem Šimůnkem v pronajatém domě v Hovorčovicích, přesto to v obžalobě zaznělo! Proto si zase jen položme otázku. Jak je možné, že se o údajném sexu v pronajatém domku v Hovorčovicích nikdo nikde nezmiňuje, a přesto si státní zástupkyně klidně tuto skutečnost dá jako jeden z pilířů své obžaloby?

Citace k obžalobě k bodu č. 3:

„o jarních prázdninách r. 2003 bez vědomí rodičů nezletilé Terezy pod záminkou soustředění, odcestoval s nezletilou…“

Kdo umí číst mezi řádky, musí mu být opět jasný neskutečný rozpor. Jak může trenér bez vědomí rodičů odcestovat s dítětem, když odjel pod záminkou soustředění??? Proč by trenér používal záminku, když by to rodiče nevěděli???

Jinak řečeno, oba rodiče věděli o cestě Terezy na Slovensko, jelikož jí to sami zaplatili a oba s cestou souhlasili!!! (toto oba dosvědčili u výslechu)

Jak je tedy možné, že státní zástupkyně může měnit výpovědi jak se jí zlíbí a manipulovat tak s vědomím soudce? Cožpak jsme ve středověku, kde si inkvizitor vymýšlel nesmyslné obžaloby vedoucí k upalování lidí z čarodějnictví?

Zde je jasně dokázaná zaujatost státní zástupkyně proti mé osobě. Toto se přece neslučuje s nějakým demokratickým soudnictvím, ale opravdu jen se středověkým.

Citace Terezy u soudu:

„Říkal, že to je normální a že to je naše tajemství.“

Je s podivem, jak je možné, že jsou v obžalobě skutečnosti, o kterých se Tereza v žádném protokolu nezmínila? Jak je možné, že Tereza poprvé vypovídala o těchto skutečnostech před soudem a téměř totožně citovala obžalobu???

Jak je možné, že si toho soudce nevšiml?

Každý, kdo chce vidět pravdu, si ji zde může najít…

Citace 1. bodu rozsudku:

„…po ukončení tréninku opakovaně osahával rukou v rozkroku a na hrudníku cvičenku… vysvlečenou do půli těla… a požadoval po ní, aby jeho jednání nikomu nevyprávěla, že je to normální a jde o jejich společné tajemství“.

Na základě jasně dokazatelných nepravd, soud přišel k závěru, že nikdy žádná masáž neproběhla a šlo jen o klasické osahávání do půli těla. Soudce tak dokázal obratně přeformulovat běžnou masáž před ostatními dětmi (jak v protokolu vypovídala sama Tereza) na klasické osahávání svěřenkyně. Copak může soudce takto trestuhodně manipulovat se skutečnostmi???

Tereza o takovýchto skutečnostech poprvé vypovídala až před soudem, přesně dle návodu zmanipulovaného obvinění !!! Tato nepravda se pak před soudem poprvé promítla jako pravda Terezy. Každému tak musí být jasné, že Tereza dostala jasný návod na to, jak má vypovídat. Pokud by soudce podrobně prostudoval spisy, tak by sám zjistil, že státní zástupkyně ve své obžalobě neměla jak k této informaci o údajném tajemství mezi Terezou a Martinem Šimůnkem přijít, jelikož tyto informace Tereza nikomu nikdy neřekla! Ani psychologům ani vyšetřovateli ani nikomu jinému, alespoň tak vyplývá z důkazů a protokolů založených ve spise. Dále je naprosto zarážející, že Tereza vypovídala před soudem jinak než u prvního výslechu, soudce na tuto skutečnost nijak nezareagoval.

Citace 2. bodu rozsudku:

…souložil a prováděl orální sex… v pronajatém domě na adrese Hovorčovice…,

Jako v předchozím případě poškozená Tereza sděluje podle návodu státní zástupkyně, že měli sexuální styk i v domku v Hovorčovicích. Opět vypovídala o skutečnostech, o kterých se nikdy nevyjadřovala v žádném výslechu a které se objevily až ve smyšlené obžalobě.

Soud tak potvrdil další prokazatelné pochybnosti, uznal je za pravdu a touto smyšlenou pravdou mě poslal na sedm let do vězení. Copak si může soudce takto beztrestně zahrávat s osudy nevinných lidí?

U soudce v žádném případě nejde o nějaké pochybení. Jeho chování můžeme klidně nazvat jako spiknutí jak proti mé osobě, tak proti samotnému demokratickému soudnictví. Kdyby soudce vykonával svou práci zodpovědně, hledal pravdu a nemanipuloval skutečnostmi, pak bych nikdy nemohl být takto soudně terorizován a navíc ještě odsouzen. Právě tento soudce mě „odsoudil“ více jak měsíc před hlavním líčením, kdy zamítl moji žádost o propuštění z vazby, navíc jeho rozhodnutí dokonce napadl i odvolací soud, který vazební důvody u mne neshledal. Proto jsem nabyl přesvědčení, že soudce pouze kopíroval konstrukce státní zástupkyně.

Ještě nedávno jsem si myslel, že české soudy rozhodují spravedlivě. Po svých osobních zkušenostech jsem ztratil víru v českou justici.

Dále uvádím další konkrétní chyby celého případu:

1. a/ dne 5.5.2005 bylo na mou osobu zahájeno trestní stíhání podle § 160 odts.1 tr. řádu na základě smyšlených skutečností, které podala neznámá osoba; V tomto usnesení pod zn. ČTS: ORII-670/00KP-111-2005 je uvedeno pochybené obvinění a nedoložené odůvodnění viz: - „V rámci prověřování věci podala dle ust.§ 158 odst.5 tr. řádu k věci vysvětlení nezl. poškozená Tereza Kmoníčková , nar. 2.5.1988, která uvedla skutečnosti popsané ve výrokové části usnesení a to, že ji pohlavně opakovaně zneužíval její trenér Martin Šimůnek, nar. 3.5.1963 a to i v době, kdy byla svěřena jeho dozoru.“ ; b/dále v usnesení Obvodního soudu pro Praha 5 ze dne 5.5.2005 pod jednacím číslem 37 Nt 58/2005 kde se doslova píše : „ Ve věci byl s Terezou Kmoníčkovou a Kateřinou Čabelkovou sepsán úřední záznam, ale dosud nebyly vyslechnuty jako svědci.“; Z obsahu písemného materiálu uloženého ve spise jsem zjistil, že neexistuje takový úřední záznam ani vysvětlení Terezy Kmoníčkové, která byla poprvé slyšena před policií dne 25.5.2005 při výslechu konaného ve FN Motol a za přítomnosti MUDr. Ryšánkové. Což také jmenovaná potvrdila u hlavního líčení Obvodního soudu Prahy 10 dne 22.9.2005, kdy na otázku obhájkyně JUDr. Smrkovské : „Kdy poprvé jste v této věci vypovídala?“ odpověděla „ V Motole. Byla tam i doktorka Ryšánková.“ Tedy byla poprvé slyšena až 20 dnů po zadržení odsouzeného!

2. Trestní oznámení podala dne 16.3.2005 MUDr. Petra Tomášková, která byla vytěžovaná dne 30.3.2005, a která uvedla: „…hospitalizovaná Tereza Kmoníčková se jí svěřila, že byla od svých 13 let několikrát pohlavně zneužívána ze strany odsouzeného, dále s ním byla v SMS kontaktu. Rodiče dívky informovala. Bližší informace dívka neuvedla. Je ochotna vypovídat na policii. To je vše, co k celé věci mohu dodat.“

Na závěr hlavního líčení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22.9.2005, požadovala obhájkyně odsouzeného, výslech zmiňované MUDr. Petry Tomáškové.

Při závěrečném jednání Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22.11.2005 obhajoba opět trvá na výslechu lékařky FN Motol, jež celou věc policii oznámila a k zahájení celé kauzy by mohla sdělit podstatné okolnosti.

Soud tento návrh zamítl s odůvodněním, že: „Výslech této svědkyně by byl nadbytečný a v rozporu se zásadou rychlosti a ekonomičnosti vedení trestního řízení.“

3. Při tom soud při hl. líčení ze dne 25.10.2005 vyslechl celkem pět svědků ve věci vyhození dvou děvčat z tréninkové hodiny dne 29.9.2005, která neměla naprosto nic souvisejícího s obžalobou odsouzeného. Soud také zanedbal, že svědci byli přítomni jako veřejnost při předešlém jednání !

4. Za celou dobu hlavního líčení, nebyly předloženy ani konstatovány důkazy, které byly dány st. zástupkyní JUDr. Novotnou (OSZ Praha 10) při podání obžaloby dne 29.7.2005, tj. fotografie a videokazety. Co se týká předložených údajných důkazů - zpráv o absenci č.l. 137 – 138, tak z nich je naopak patrné potvrzení pravdomluvnosti odsouzeného a dokázaná nedůvěryhodnost poškozené Terezy Kmoníčkové i její matky Jindřišky Kmoníčkové. Na dotaz odsouzeného obou jmenovaných, při hl. líčení dne 22.9.2005, zda měl psát omluvenky v 1. ročníku OA, tak Tereza uvádí „v prvním ročníku na OA mi obžalovaný žádné omluvenky nepsal“a matka uvádí „Ne, na obchodní akademii omlouvána federací nebyla.“ Přitom jak je patrno dle důkazu č.l. 138, měla jmenovaná celkem 44 zameškaných hodin omluvených právě sportovní činností. To znamená, že poškozená a svědkyně její matka vědomě lže, protože omluvené hodiny ze sportovních aktivit byly řádně omluveny rodiči! Což také písemně potvrzuje třídní profesorka Ing.Jitka Kušková ve zprávě o absenci poškozené „…pokud si dobře pamatuji, tak absenci omlouvali rodiče, nikoli její trenér.“

To soud naprosto nevzal v úvahu, naopak v rozsudku zdůraznil „ …přičemž takto vzniklou absenci omlouval jako závody nebo mimořádné tréninky“. Nekonstatoval ani to, že omlouvat z povinné školní docházky mohou jen zákonní zástupci – v tomto případě rodiče. Organizace mohou podat jen podnět k omluvě.

5. Prostřednictvím obhájce odsouzeného JUDr. Smrkovskou byla podána stížnost proti osobě znalců z opatření policejního komisaře ze dne 3.6.2005. Tato žádost byla odůvodněna přizváním znalců ze stejné kliniky kde byla poškozená hospitalizována a navíc kde vzešlo trestní oznámení lékařky téže kliniky. Dne 27.6.2005 byla st. zástupkyní JUDr. Novotnou (OSZ Praha 10) bez udání důvodů žádost zamítnuta.

Ve svém dopise uvádím pouze několik příkladů. Dalších soudních pochybení mohu doložit mnohem více.

Zároveň přikládám stanovisko Českého helsinského výboru,rovněž přikládám text petice a žádám o její podporu z Vaší strany. Znovu podotýkám, že nežádám o milost, pouze o řádné prošetření celého případu před nezávislým a nezmanipulovaným soudem, protože v demokratické zemi nemůže být nevinný člověk odsouzen. Kopii tohoto dopisu zasílám do všech dostupných médií.

Věřím, že i Vy máte zájem na spravedlivé české soudnictví.

Děkuji

Martin Šimůnek