Pavla Pecinovská
7 let pod vedením Martina Šimůnka
Když jsem ve svých 10ti letech přešla z gymnastiky na akrobacii, dělala jsem to proto, že jsem měla pocit, že je to zábavnější – na rozdíl od nás, gymnastek, se akrobati při tréninku vždycky smáli. Nemýlila jsem se. Tuhle pozitivní náladu a atmosféru tu ale šířil náš trenér Martin Šimůnek.
O několik let později jsem měla možnost více poznat jeho trenérské kvality a musím uznat, že ačkoliv na nás neměl čas, kdykoliv jsme si vzpomněli, vždy nás prvky naučil dobře. Mnozí z oddílu mi jistě dají za pravdu, že jsme si kolikrát dělali srandu z toho, jak „chytá“, ale když jsem před dvěma lety i já přičichla k trenérství, zjistila jsem, že to prostě jinak nejde. A často si při tréninku říkám, zda jsem ta neschopná já, nebo mé svěřenkyně, když pod Martinovým vedením jsme se přeci spoustu věcí naučili mnohem rychleji…
Tolikrát jsem mu v duchu spílala, když rozhodil naši „trojku“, protože jiná kombinace byla perspektivnější (on asi ani netušil jak moc mě to po čtyřech letech „soucvičení“ mrzelo), ale jako trenéra ho uznávám a vždycky budu.
