Radmila Krásenská

Jmenuji se Radmila Krásenská a Martina Šimůnka jsem poznala na letním soustředění na Želivě asi před 7 lety. Zde jsem se poprvé setkala se sportovní akrobacií a od té doby jsem se jí až do loňského roku věnovala. K panu Šimůnkovi jsem měla velký respekt, protože to byl a je dobrý a zkušený trenér. Zval nás na víkendové tréninky do Prahy a často se nám věnoval přesto, že nemusel a mohl trénovat svoje vlastní svěřenkyně.Jsem mu velice vděčná za vše, co pro nás udělal.

Plně věřím v jeho nevinu a ráda bych mu pomohla, proto se chci podělit o jeden zážitek. Nepamatuji si přesně před kolika lety to bylo, asi před čtyřmi nebo pěti, jely jsme na tréninkový víkend do Prahy a já měla přespat u pana Šimůnka. Večer po tréninku jsme jeli do jeho nového domu, cestou jsme zajeli do supermarketu a pan Šimůnek mě chtěl pohostit a nabízel mi, abych si koupila cokoliv chci. V jeho domě jsem se osprchovala a potom jsme večeřeli.Trochu jsem se bála, to nemohu popřít, ale ne proto, že by mi k tomu Martin dal podnět, bála bych se tak s každým mužem, kterého bych příliš dlouho a blízce neznala. Druhý den ráno jsme měli zase trénovat, proto jsem chtěla jít brzy spát. Martin neměl byt ještě uplně zařízený, proto jsme spali na jedné velké matraci pod jednou velkou peřinou. Kdyby chtěl mohl by mi udělat cokoliv, ale NEUDĚLAL.

Nevím, zda tato moje zkušenost může pomoci...

Soudní spor mívá většinou dvě strany-žalobce a žalovaného, zde bohužel vidím pouze oběti-pana Šimůnka i Terezu K. Pravda bude vždy jen jedna a já doufám, že se tento spor dostane do rukou někomu, kdo před ní nebude zavírat oči.