Alena Shánělová

Dnes jsem se zúčastnila demostrace na podporu řádného prošetření případu Martina Šimůnka. Již když jsem přicházela k Ministerstvu spravedlnosti ČR, pocítila jsem v sobě hrdost, že jdu podpořit dobrého a neviného člověka a zároveň na mne dolehla zodpovědnost za toto mé počínání. Ti, kteří mne znají, asi teď chápou o čem píši, pro Ty, kteří stránky otevřeli dnes poprvé, možná ze zvědavosti, možná omylem, se jen připomenu, jsem máma jedné z Martinových \"holek\".

Snad osud tomu chtěl a má dcera Lucinka nás už nikdy neprozáří svým úsměvem, ale já díky ní poznala velmi obětavého a kamarádského člověka, který vychoval generace dětí k zodpovědnosti, sounáležitosti k druhým, hrdosti na to, že mohou mít náš znak na trikotu, když jdou hájit barvy ČR na mezinárodním poli. Poznala jsem Martina Šimůnka ve chvílích radosti, plného energie a veselí, ale v posleních měsících i ustaraného, zničeného bojem s nespravedlivou justicí, podlomeného ve věčné vitalitě, kterou nám rozdával.

Je až k neuvěření, že by měl pikat za něco, co nikdy nespáchal! Dnešní den jsem stála v hloučku jeho \"stoupenců\" s hrdostí a s vírou ve spravedlnost. Říká se, že vše je jednou poprvé, pak já jsem byla dnes poprvé demonstrovat. Omlouvám se \"sametovým revolucionářům\", ale já v revoluční době nosila pod srdcem nové pokolení. Právě to, které dnes také přišlo Martina podpořit a na chodníku bez obav předvádělo, co je naučil. Tajil se mi chvílemi dech, protože jsem měla strach, aby nedošlo ke zranění, ale \"děcka\" jako by tušila, že jejich trenér teď musí být někde jinde a snažila se s maximální opatrností předvést to nejlepší je ve Sportovní akrobacii naučil. Martine, můžeš být na ně opravdu hrdý! Hesla, která jsme měla na transparentech jsme do větru nevykřikovali, pokojně jsme obestoupili vstup do budovy Ministerstva spravedlnosti ČR a očekávali, jak dopadne mise našich zástupcůi - Jirky Fiřtíka a Haničky Zwingerové, kteří byli do budovy vpuštěni.

Myslím, že i povolaní příslušníci Policie ČR neměli s naším shromážděním žádný problém. Takový je ale i Martin, pokojný, pokorný a doufající ve spravedlnost. Snad bude dnešní shromáždění, kdy byla předána petice s podpisy lidí stojících za řádným prošetřením případu, tím posledním krokem a naše spravedlnost si sejme z očí pásku a pohlédně pradě do očí. Velmi si Martina Šimůnka vážím jako řádného občana, příkladného trenéra a veeelkého kamaráda (nejen mého).

Přeji mu, aby konečně došlo ke spravedlivému verdiktu a jeho jméno a osoba byly očištěni. Děti v hale si zaslouží mít zpátky svého trenéra, který je pro ně mnohdy více, jak my rodiče. Za to se ale přece neodsuzuje?!