Několik poznámek nezasvěceného pozorovatele
Dobrý večer, nevím, jestli mám právo vstupovat do debaty lidí, kteří se navzájem znají, chodili k soudu a touto cestou si řeší své sympatie a antipatie. Neznám nikoho z oddílu akrobacie, nebyla jsem ani u jednoho soudního líčení, pan Šimůnek je člověk, kterého znám od vidění a potkali jsme se jen několikrát, takže mnou rozhodně nemanipuluje. Ale jsem taky matka tří dětí v různém stupni puberty, moji rodiče celý život učili na ZŠ, kantořina je i moje původní povolání a přestože jsem od ní časem zběhla, s tenagery dál pracuji, mám i kamarády ze studií, kteří učí na ZŠ nebo SŠ a myslím, že o dětech a mladých lidech nevím tak úplně málo.
A mimochodem, před chvílí jsem vypnula v televizi ZOH, 16ti letou krasobruslařku její trenér před kamerami objímal a líbal a nebyl to ani její otec, ani dědeček (kterému by asi věkově odpovídal). Nečíst tuhle debatu, ani by mě to nenapadlo, ale teď si kladu otázku, jestli ta holčina není náhodou taky zneužívaná!!! Nebudu se vůbec vyjadřovat k úvodnímu článku, to je typický bulvár a od bulváru nemůžeme čekat umírněnost, natož pak pravdu.
Ale chtěla bych říct několik poznámek k věcem, které mě v debatě pod článkem zaujaly nejvíc. Takže k té stoprocentnosti psychologických posudků, psychologie není chemie ani matematika, lidská duše nejde vypočítat jako rovnice a nejednou se u soudu sejde několik stroprocentních psychologických posudků se stoprocentě odlišnými názory. Soud má ovšem těžko pochopitelný nárok některé posudky vyloučit a rozhodnout, které jsou stoprocentnější víc a které míň. Nevím, jestli se něco podobného stalo i u tohoto soudu, ale pokud hlavním důkazem bylo tvrzení jedné nebo dvou slečen a k tomu psychologický posudek, tak na sedmiletý trest se mi to zdá hodně málo přesvědčivé.
Navíc tu padlo i srovnání s panem Kulínským. Proti němu nesvědčila jedna nebo dvě slečny, ale slečen a žen, tuším, kolem dvaceti, jeho případ se začal vyšetřovat o dost dříve než případ pana Šimůnka a myslím, že doteď nebyl odsouzen ani nepravomocně. O dalším slavném chlípníkovi, panu Opočenské, jsem před pár dny četla v novinách. Jeho slečny (holčičky) šly do desítek, dnes je sice za mřížemi, ale nevím, jestli na 7 let a vím, že sedí ve vězení pro nejlehčí nápravnou skupinu. a mám pocit, že nejprve dostal podmíněný trest, ale to si mužná pletu. Potká se tam s panem Šimůnkem? Nebo je pan Šimůnek o mnoho chlípnější a musí jít do težší (nejtěžší) nápravné skupiny?
Možná, že rychlost, s jakou naše pomalé soudy odsoudily pana Šimůnka, znamená, že se blýská na lepší časy. Ale možná, že pan Šimůnek přece jen nemá slavné jméno jako pan Kulínský a Opočenský, jeho proces nebyl medializován a tak si soudci mohli dovolit smést případ co nejrychleji ze stolu,hlavně se nezdržovat nějakým dalším prozkoumáváním . Jestli jsem pochopila správně, je slečna Tereza člověk komplikovaný a problematický, otázkou je, jestli je to v důsledek letitého zneužívání trenérem nebo jestli právě její komplikovaná povaha není příčinou, proč obvinila trenéra z věcí, které se udály jinak nebo vůbec ne.
Myslím, že takovouhle hádanku sotva rozlouskne psycholog, i v těch exaktních vědách občas není jisté, co je příčinou a co je důsledkem, lidská duše ani věda o ní rozhodně exaktní nejsou. Ale z vlastních mateřských a z vlastních i sdělených pedagogických zkušeností vím, že tenageři jsou občas tak zmatení, že velmi obtížně rozlišují mezi realitou a fantazií. Nemluvím o lži, samozřejmě, že některé děti lžou profesionálně za účelem vlastního prospěchu, ale tato zmatenost duše (často zamilované duše) je něco jiného a opět si troufám pochybovat, že nějaký psychologický posudek může stoprocentně odlišit a označit to, co sám postižený rozeznat nedokáže.
Pokud rodiče dotyčného povzbudí a dají mu za pravdu, tím ho zpravidla utvrdí v jistotě, že fantazie není fantazií, ale realitou. A konečně, pro nás, rodiče, je mnohem jednodušší, ukázat na nějakého kantora, trenéra nebo vychovatele a říct "Ty jsi mi zkazil dceru", než se podívat na sebe a říct si "A co já, co jsem udělal?" Každý, kdo pracoval s mládeží před nějakými 20 lety a kdo s ní pracuje dodnes, vám potvrdí, jak tato tendence u rodičů zesílila. Paní Markéta Baudyšová je o kousek níž nějakou jinou zasvěcenou paní obviněna ze špatného kamarádství, z toho, že Tereze nepomohla a nic pro ni neudělala.
Kde je zmínka o rodičích, má je ta Tereza vůbec? Ti o ničem nevěděli, nic netušili? Co její starší setra, na kterou zřejmě Tereza byla dost fixovaná, ani ta neměla o ničem tušení? Pan Šimůnek je obviňován, že zavinil Tereze její psychické problémy, ale nejsou pak její nejbližší příbuzní spolupachatelé, neměli by se o ten trest podělit?A paní Trávníčková, ta si zřejmě všimla mezi prvními, že trenér má velmi "rád" jedenáctiletou dívku, proč ta nezakročila dřív? Prosím Vás, paní Baudyšová a Trávníčková, já vás neznám, já jen cituji z vašich příspěvků a snažím se teď trochu ukázat, že se už spíš blíží k osočování a napadání, než k nějaké věcné diskusi.
A ještě poslední poznámka. Pokud pan Šimůnek skutečně souložil se třináctiletou a možná mladší dívkou, pak je pedofil. Předpokládám, že nějaký stoprocentní psychologický posudek to jednoznačně prokázal. Ale není divné, že za 15 let práce s mládeží propukla jeho úchylka jen u jedné (podle jednoho z příspěvků u dvou) dívek? To je pak pan Šimůnek pěkný břídil, to zmiňovaní pánové Kulínký, Opočenský, jakýsi exotický arabský princ a nebo spartakiádní vrah (ale ten měl jinou úchylku, to uznávám), toho stihli o hodně víc.
V téhle debatě nemluví nezaujatí a ani já nejsem zaujatá. Pamatuju totiž případ kantora, tělocvikáře, kterého tři kamarádky obvinily ze zneužívání. Ten kantor to vyřešil sebevraždou a moralisti v ní viděli jednoznačné přiznání viny. Skoro by se na ten případ zapomnělo, kdyby se po pár letech jedna z dívek psychicky nezhroutila a nepřiznala, že to byla pomsta tří kamarádek, které neměly rády tělocvik, přísnému a neoblíbenému učiteli. Tělocvikář byl tedy očištěn, ale in memoriam a to je tedy trochu pozdě.Ale možná, že se jí ten učitel zjevoval ve snu a tak dlouho s ní manipuloval, až to psychicky nevydržela.
Dobrou noc či dobré ráno a přeju nám všem účastníkům téhle podivné debaty, aby o našem osudu nikdy nerozhodoval žádný psychologický či jiný posudek. Hezký den,
Blanka Skálová
autorka reagovala na diskuzi v deníku Šíp
