Vážení rodiče
nikdo mi nedal právo Vás oslovit, mnohé z Vás jsem vídala po 11 let v hale nebo na různých akcích včetně závodů pořádaných Sportovní akrobacií nebo Gymnastickým svazem. Některé z Vás potkávám a seznamuji se s Vámi až dnes. Míjeli jsme se v ulicích, ale nikdy jsme neměli potřebu být si blíž. Čas a události kolem nás ale pokročily a tak se na Vás dnes obracím tímto dopisem o spoluúčast na dění, které se nás bytostně dotýká.
Jmenuji se Alena Shánělová a jsem matka Lucinky, která byla od rl 1987 jednou z průkopnic sportovní akrobacie v ČR spolu s jejím trenérem Martinem Šimůnkem. Záměrně píši "byla", protože v prosinci 2004 nás Lucinka navždy opustila. Její život byl od 4 let spojen s akrobacií a kdyby dnes žila, byla by to zajisté ona, která by Vás oslovila. Beru tedy jako matka tento nelehký úkol ráda na sebe.
Obracím se na Vás o pomoc. Nechci jí pro sebe, ale člověka, kterého velmi dobře znáte. Ve Vašem, stejně jako v mém podvědomí, stále ještě JE trenérem Vaší dcery nebo syna. Jeho jméno je poslední rok vláčeno nejen bulvárním tiskem (typu Šíp), ale hlavně soudy, pro trestný čin, o kterém jsem přesvědčena, že se ho nedopustil. Jeho jméno jsem již v úvodu uvedla, je to pan Martin Šimůnek.
Znám Martina nejen jako dlouholetého trenéra, ale hlavně jako obětavého člověka a kamaráda s mnoha morálními přednostmi. Ne vždy jsem s jeho názory souhlasila, ale vždy jsme našli kompromis, který nás sblížil a posunul k cíli. V porovnání s tím, co dnes prožívá, byly naše spory malicherné.
Všichni víme, že akrobacie, stejně jako většina podobných sportů, je kontaktní a spojení cvičence s trenérem je velmi důležité, protože při nácviku určitých prvků by bez dopomoci mohlo dojít ke zranění, neřku-li k smrtelnému úrazu. Ve vypjaté chvíli si trenér tudíž nevybírá, za kterou část těla svěřené dítě uchopí, aby předešel újmě na zdraví. Teď se obrátím hlavně na Vás, maminky. Některé jste sice už základní škole, stejně jako já, odrostlé nejedno desetiletí, ale paměť nás snad neopustila. Každá z nás si prošla obdobím, kdy trenér, učitel, vedoucí oddílu byl nejen vzorem a jeho pohled nebo dotyk jsme si vykládaly jako projev přízně, který se odlišoval od ostatních. Byly to ale jen neškodné holčičí sny. Poslední dobou se ale každý dotyk nad rámec "slušnosti" pokládá za nevhodný, odsouzeníhodný. Nechci vůbec zlehčovat obvinění, pro které byl Martin Šimůnek pravomocně odsouzen, jen si položme otázku, jak může tato křehká hranice být zneužita, případně použita proti osobě, která nám třeba jen pro vyburcování k lepším výkonům věnuje o málo více času než ostatním...
Jak jsem již úvodem předeslala, jsem nejen matka jedné z jeho mnoha svěřenkyň, ale hlavně, dovoluji si drze napsat, kamarádka i po té, co dcera přestala cvičit. Nemohu dnes mlčet, osmělila jsem se a budu se snažit s Vaší pomocí dát dohromady názory, postřehy nebo pokud se Vám nebude chtít projevit vlastní názor, pak uvítám jen i Váš podpis pod následující peticí. Osobně si ale myslím, že pár Vašich vlastních slov si Martin Šimůnek zaslouží. Nemusíte lhát ani se přetvařovat, Vaše přirozenost má větší cenu, než vyumělkovaný posudek. Nemohu Vám zaručit, že právě Vaše slovo, Váš názor bude mít rozhodující vliv na jazýčku vah spravedlnosti, ale kdybychom jen přihlíželi, jak se nám Martin Šimůnek vzdaluje pod soudní mašinérií, pak bychom na jeho odchodu nesli vlastní díl viny a to přece nechceme!
Připojte se, prosím, ke spravedlnosti. Té soudní jsem osobně přihlížela a s politováním musím konstatovat, že byla slepá. Při pohledu na "naše-Vaše" děti, které v němém úžasu po vynesení rozsudku obklopily Martina se mi na mysl dere otázka :"Co čeká právě je?" Nezůstaňme lhostejní. Martin Šimůnek našim dětem dával a i z povzdálí stále předává hodnoty jako je zodpovědnost, čestnost, přátelství, poctivost. Věnoval se našim potomkům na úkor vlastního soukromého života. Věnujme mu chvilku, pár vět, podpis. Budete-li trvat na své anonymitě, pak ji samozřejmě respektuji, ale hrdost každého z nás spočívá právě v jedinečnosti osobnosti a ne ve schovávání se v davu.
Máte-li jakýkoliv podnět, připomínku nebo nápad, jak Martinovi Šimůnkovi pomoci, pak kontaktujte mne e-mailem: shanelovaalena@seznam.cz .
S díky a vírou ve spravedlnost nejen za sebe, ale i za Lucinku
Alena Shánělová